Něco málo o plavané
Plavaná je jednou ze základních technik lovu ryb na udici. Spočívá v umístění nebo vedení přirozené nástrahy ve vodním sloupci, tzn. v libovolné hloubce od hladiny až po dno.
Plavaná je, co se týče vybavení, nejjednodušší rybářskou disciplínou. Lze ji provozovat pouze pomocí prutu,vlasce,zátěže(olůvka) a háčku. V tomto případě se použitá nástraha pohybuje podle své hmotnosti – lehčí nástrahy (zejména pečivo) plavou na hladině, těžší (např. ovoce, červi, žížaly) klesají ke dnu.
Typicky se ovšem při plavané používá tzv. splávek, což je součást prutu, který drží nástrahu v určité pevně nastavené hloubce. Pomocí něj lze nástrahou velmi jemně manipulovat a umisťovat jí. Čím dále je splávek od háčku, tím je denší ponor návnady.
Při lovu na tzv. bič (prut bez oček) se nepoužívá , přičemž vzdálenost nástrahy od břehu je omezena délkou prutu.
Nejčastějším indikátorem záběru u plavané je již zmíněný splávek. Splávky se vyrábí nejčastěji ze dřeva nebo z plastu. Používají se nejčastěji pesté barvy, aby byl splávek dobře vidět. Při lovu bez splávku na hladině je možné orientovat se přímo pohledem na nástrahu, případně napínáním vlasce.
Na plavanou lze cíleně lovit všechny druhy ryb žijících v ČR. Loví se takto zejména kaprovité ryby na přirozené nástrahy a dravé ryby, a to výhradně na živou rybičku.
Něco málo o feedru
Feeder
Feeder (čti „fídr“) je moderní rybolovná technika, která se V ČR rozšiřuje teprve od konce 90. let 20století. Svou povahou vychází z položené.
Indikace záběru
V indikaci záběru je největší rozdíl feederu oproti klasické položené. Nepoužívají se zde žádné přídavné indikátory . Tuto funkci zastává velmi jemná špička feederového prutu, která se podle pohybů vlasce ohýbá a vibruje. Díky tomuto systému lze odhalit i drobné a opatrné záběry, které by při použití klasických metod nebyly vůbec rozpoznatelné.
Feederové špičky jsou výměnné a mají různou tuhost pro použití v různých podmínkách, zejména podle síly proudu. Označují se obvykle číslem, které udává, při jaké zátěži se špička ohne do pravého úhlu. Jejich konec bývá natřen reflexní barvou pro lepší viditelnost jemných pohybů.
Způsob lovu
Feederem lze lovit jak na stojatých vodách, tak i na řekách a potocích.
Podobně jako u položené leží při lovu feederem nástraha na dně, případně se nad ním vznáší. K přidržení nástrahy zde slouží klasická zátěž nebo krmítko, které mimoto plní i druhý účel — svým obsahem láká ryby do blízkosti háčku s nástrahou.
Při lovu je vlasec zcela napnutý a měl by s prutem svírat úhel přibližně 90-110°, aby se jeho pohyby v co největší míře přenášely na pohyb špičky prutu. Na tekoucích vodách se navíc prut staví vysoko (někdy až téměř kolmo), aby byla ponořena co nejmenší část vlasce a nepůsobil na něj tlak vody.
Druhy lovených ryb v České republice
Feeder je univerzální rybolovná technika, lze tedy pomocí ní chytat téměř všechny druhy ryb žijící v České republice. Vzhledem ke svojí citlivosti se však nejvíce využívá pro lov menších a středních ryb, a to zejména kaprovitých. Dá se použít i na lov velkých darých ryb(štik).Pro tyto ryby to však není klasický feeder ale speciální heavy feeder který je konstruován na větší zatížení.
ouklej pruhovaná
Ouklejka pruhovaná
Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782)
Ouklejka pruhovaná je u nás méně známým druhem. Protože má vysoké nároky na obsah kyslíku ve vodě a na čistotu prostředí, na mnoha lokalitách svého původního výskytu v nedávné době vymizela a dnes se u nás vyskytuje jen ostrůvkovitě. Těžiště jejího výskytu je ve východní polovině republiky.
Areál rozšíření tohoto druhu je poměrně veliký. Zahrnuje řeky od Biskajského zálivu ve Francii až po přítoky Amudarji ve střední Asii. Nenajdeme ji na Britských ostrovech, v Dánsku, ve Skandinávii, na Pyrenejském a Apeninském poloostrově. Žije ale na Balkáně, v Malé Asii a v podhůří Kavkazu. Na rozsáhlém území, které obývá, bylo popsáno asi 10 poddruhů.
Vzhledově je ouklejka malá pestrá rybka s celkovou délkou do 15 cm. Tvarem těla a chováním se trochu podobá příbuzné oukleji obecné. Je ale menší, nemá zdaleka tolik protáhlé tělo a je barevnější. Stříbrná je jenom spodní část boků, výše mají šupiny nazelenalý nebo namodralý nádech a po celé délce těla se táhne žlutavý pruh. Hřbítek je tmavý. Ploutve na spodní straně těla mají oranžový nádech. Podobně jako u oukleje je řitní ploutev relativně dlouhá.
Hlava je lehce zašpičatělá s velkýma očima. Ústa mají mírně svrchní postavení – podstatně méně svrchní než ústa oukleje.
Nejtypičtějším znakem tohoto druhu, dovolujícím bezpečné určení, jsou pigmentové skvrny po obou stranách kanálků postranní čáry. Při pohledu z větší dálky vzniká dojem, že je postranní čára dvojitá.
Díky svým malým rozměrům a nepříliš hojnému výskytu nemá ouklejka hospodářský ani sportovní význam. Je ale ceněným bioindikátorem (její výskyt nebo vymizení vypovídá mnohé o kvalitě vody). Pro svou zranitelnost a nesouvislé rozšíření je tento druh ryby chráněn zákonem – podle vyhlášky 395/1992 Sb., která je pro zákonnou ochranu směrodatná, patří ouklejka mezi druhy "silně ohrožené". V Červeném seznamu ryb a mihulí (verze 2005) je tento druh veden v kategorii „ohrožený“.
Rozlišovací znaky
Hřbetní ploutev má 2 - 3 tvrdé paprsky a 7 – 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 - 3 tvrdé a 12 – 17 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 13 – 15 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 8 měkkých paprsků.
V postranní čáře je obvykle 44 – 51 šupin (někteří autoři uvádějí krajní hodnoty 39 – 53), nad postranní čárou je 9 – 10 a pod postranní čárou 4 – 5 řad šupin.
Čeho si všímat při běžném pohledu
- dvojitě lemovaná postranní čára
- dlouhá řitní ploutev
- nazelanalá barva a žlutý pruh na bocích
Výskyt v ČR
Ouklejka se ostrůvkovitě vyskytuje na velké části našeho území. Ačkoli místa jejího výskytu najdeme jak v labském tak i v dunajském povodí, v moravských řekách a říčkách je daleko hojnější a místy je tu i běžným druhem. Preferuje menší čisté řeky lipanového a parmového pásma.
Z řek, kde se s ní můžeme setkat, je možné jmenovat horní tok Moravy, Bečvu, Svratku, Jihlavu a její přítoky – např. říčku Rokytnou.
V labském povodí se vzácně vyskytuje na Labi, Sázavě a v minulosti byla doložena i z pražského úseku Vltavy.
Aktuální výskyt v této oblasti ovšem závisí na mnoha faktorech a literární údaje už dávno nemusí platit.
Sportovní rybolov
Ouklejka pruhovaná je agilní čilá rybka, kterou není těžké ulovit při použití dostatečně jemného náčiní na plavanou nebo i muškařením. Záměrný lov druhu vzhledem k zákonné ochraně nelze doporučit, ale místy, zejména na moravských řekách, ouklejky celkem běžně zabírají i při lovu jiných druhů ryb.
Možný je i úlovek do čeřínku.
Pařená houska trochu jinak
Vím určitě že všichni známe pařenou hoousku ale nejsme všichni co si to usnadníme proto chci dát tip těm co to neznaj.
Ingredience: rohlík,houska
1) rohlik nebo housku strčíme do mikrovlnky až úplně změkne.
2) vememe dva prkýnka jedno si položíme na stul dáme na něj ten rohlik a slisujem druhým prkýnkem.
3) to celé zatížíme (hrnecem cihlou .....)
4) tak napařenou housku už jen nakrájeme a můžem jet chytat.....
Domácí krmení
0.5 Kg ječného šrotu
1Kg kukuřičného šrotu
0,25 Kg pšenice
1 Kg granulí pro slepice (tzv. DD,dedečko)
0.4 Kg hladké mouky
V kbelíku spaříme kukuřičný šrot a rozmícháme v něj ječný pak přidáme pšenici , hladkou mouku , granule pro slepice a důkladně promícháme.
Tip: pokud je krmivo moc světlé můžeme přidat kakao skořici popřípadě kávu nebo o pražený oves.