Ouklejka pruhovaná
Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782)
Ouklejka pruhovaná je u nás méně známým druhem. Protože má vysoké nároky na obsah kyslíku ve vodě a na čistotu prostředí, na mnoha lokalitách svého původního výskytu v nedávné době vymizela a dnes se u nás vyskytuje jen ostrůvkovitě. Těžiště jejího výskytu je ve východní polovině republiky.
Areál rozšíření tohoto druhu je poměrně veliký. Zahrnuje řeky od Biskajského zálivu ve Francii až po přítoky Amudarji ve střední Asii. Nenajdeme ji na Britských ostrovech, v Dánsku, ve Skandinávii, na Pyrenejském a Apeninském poloostrově. Žije ale na Balkáně, v Malé Asii a v podhůří Kavkazu. Na rozsáhlém území, které obývá, bylo popsáno asi 10 poddruhů.
Vzhledově je ouklejka malá pestrá rybka s celkovou délkou do 15 cm. Tvarem těla a chováním se trochu podobá příbuzné oukleji obecné. Je ale menší, nemá zdaleka tolik protáhlé tělo a je barevnější. Stříbrná je jenom spodní část boků, výše mají šupiny nazelenalý nebo namodralý nádech a po celé délce těla se táhne žlutavý pruh. Hřbítek je tmavý. Ploutve na spodní straně těla mají oranžový nádech. Podobně jako u oukleje je řitní ploutev relativně dlouhá.
Hlava je lehce zašpičatělá s velkýma očima. Ústa mají mírně svrchní postavení – podstatně méně svrchní než ústa oukleje.
Nejtypičtějším znakem tohoto druhu, dovolujícím bezpečné určení, jsou pigmentové skvrny po obou stranách kanálků postranní čáry. Při pohledu z větší dálky vzniká dojem, že je postranní čára dvojitá.
Díky svým malým rozměrům a nepříliš hojnému výskytu nemá ouklejka hospodářský ani sportovní význam. Je ale ceněným bioindikátorem (její výskyt nebo vymizení vypovídá mnohé o kvalitě vody). Pro svou zranitelnost a nesouvislé rozšíření je tento druh ryby chráněn zákonem – podle vyhlášky 395/1992 Sb., která je pro zákonnou ochranu směrodatná, patří ouklejka mezi druhy "silně ohrožené". V Červeném seznamu ryb a mihulí (verze 2005) je tento druh veden v kategorii „ohrožený“.
Rozlišovací znaky
Hřbetní ploutev má 2 - 3 tvrdé paprsky a 7 – 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 - 3 tvrdé a 12 – 17 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 13 – 15 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 8 měkkých paprsků.
V postranní čáře je obvykle 44 – 51 šupin (někteří autoři uvádějí krajní hodnoty 39 – 53), nad postranní čárou je 9 – 10 a pod postranní čárou 4 – 5 řad šupin.
Čeho si všímat při běžném pohledu
- dvojitě lemovaná postranní čára
- dlouhá řitní ploutev
- nazelanalá barva a žlutý pruh na bocích
Výskyt v ČR
Ouklejka se ostrůvkovitě vyskytuje na velké části našeho území. Ačkoli místa jejího výskytu najdeme jak v labském tak i v dunajském povodí, v moravských řekách a říčkách je daleko hojnější a místy je tu i běžným druhem. Preferuje menší čisté řeky lipanového a parmového pásma.
Z řek, kde se s ní můžeme setkat, je možné jmenovat horní tok Moravy, Bečvu, Svratku, Jihlavu a její přítoky – např. říčku Rokytnou.
V labském povodí se vzácně vyskytuje na Labi, Sázavě a v minulosti byla doložena i z pražského úseku Vltavy.
Aktuální výskyt v této oblasti ovšem závisí na mnoha faktorech a literární údaje už dávno nemusí platit.
Sportovní rybolov
Ouklejka pruhovaná je agilní čilá rybka, kterou není těžké ulovit při použití dostatečně jemného náčiní na plavanou nebo i muškařením. Záměrný lov druhu vzhledem k zákonné ochraně nelze doporučit, ale místy, zejména na moravských řekách, ouklejky celkem běžně zabírají i při lovu jiných druhů ryb.
Možný je i úlovek do čeřínku.
Rozlišovací znaky
Hřbetní ploutev má 2 - 3 tvrdé paprsky a 7 – 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 - 3 tvrdé a 12 – 17 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 13 – 15 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 8 měkkých paprsků.
V postranní čáře je obvykle 44 – 51 šupin (někteří autoři uvádějí krajní hodnoty 39 – 53), nad postranní čárou je 9 – 10 a pod postranní čárou 4 – 5 řad šupin.
Čeho si všímat při běžném pohledu
- dvojitě lemovaná postranní čára
- dlouhá řitní ploutev
- nazelanalá barva a žlutý pruh na bocích
Výskyt v ČR
Ouklejka se ostrůvkovitě vyskytuje na velké části našeho území. Ačkoli místa jejího výskytu najdeme jak v labském tak i v dunajském povodí, v moravských řekách a říčkách je daleko hojnější a místy je tu i běžným druhem. Preferuje menší čisté řeky lipanového a parmového pásma.
Z řek, kde se s ní můžeme setkat, je možné jmenovat horní tok Moravy, Bečvu, Svratku, Jihlavu a její přítoky – např. říčku Rokytnou.
V labském povodí se vzácně vyskytuje na Labi, Sázavě a v minulosti byla doložena i z pražského úseku Vltavy.
Aktuální výskyt v této oblasti ovšem závisí na mnoha faktorech a literární údaje už dávno nemusí platit.
Biologie
Ouklejka je rybkou preferující menší čisté toky lipanového a parmového pásma. Je dosti náročná na kvalitu vody a obsah rozpuštěného kyslíku. Dává přednost mělčím až středně hlubokým proudícím úsekům, kde se vyskytuje společně se pstruhy, lipanem, střevlí, tlouštěm, proudníkem, ostroretkou a někdy i parmou.
V některých případech byl ale výskyt ouklejky doložen i z proudnějších partií velkých nížinných řek nebo i ze stojatých vod.
Obvykle se pohybuje u hladiny nebo v horní polovině sloupce, ale není tolik vázána k hladině jako ouklej. Protože nabídka potravy v místech jejího výskytu není bohatá, nevěnuje ouklejka tolik času sběru potravy z hladiny, ale využívá daleko širší potravní spektrum. Úseky, kde žije, zpravidla nemají vodní sloupec vysoký a tak ouklejka dokáže získávat potravu v celé jeho výšce - bez problémů se může živit i organismy dna a detritem. Složení potravy má sezónní charakter, na jaře potrava obsahuje velký podíl řas, v teplejší části roku převládá hmyz a jeho larvy.
Ouklejky jsou hejnové rybky. Jejich hejna jsou ale s ohledem na malou rozlohu a úživnost vod, které obývají, poměrně málo početná.
Ouklejky pohlavně dospívají někdy už ve druhém, častěji však až ve třetím roce života. Třou se v závislosti na počasí a stavu vody v období od konce dubna až do června. Výtěr probíhá v mělkých prudkých proudech s tvrdým štěrkovitým dnem. Samice obvykle klade 3 000 - 8 000 jiker, které se líhnou za 4 – 6 dní.
Ouklejka je významným druhem některých lipanových toků, kde může být velmi početná a tvořit významnou složku potravy dravých ryb, zejména velkých pstruhů.
Stáří a růst
Ouklejka je malá rybka, výrazně menší než ouklej obecná.
Její celková délka se obvykle pohybuje kolem 10 – 12 cm a jen vzácně překračuje 15 cm. Maximum je udáváno kolem 17 cm s hmotností mírně přesahující 30 g.
Růst ouklejky je plynulý a poměrně pomalý, což je výhodou v malých čistých říčkách s nedostatkem potravy, které jsou jejím hlavním domovem.
Jako většina malých ryb se nedožívá vysokého věku. Na většině vod se běžně setkáme s jedinci do 5 let věku, místy lze vzácně pozorovat až sedmileté exempláře.
Růst ouklejky pruhované na vybrané lokalitě
(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)
Říčka Rokytná (rok 1979, 33 exemplářů)
Věk (roky) |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
Celková délka (mm) |
48 |
60 |
79 |
88 |
97 |
123 |
124 |
Vzorek nebyl příliš početný, proto lze minimální rozdíl mezi 6. a 7. rokem vysvětlit malým počtem ryb v nejvyšších věkových skupinách anebo poměrně často platícím pravidlem, že nejstarší kusy nerostou nejrychleji.
Sportovní rybolov
Ouklejka pruhovaná je agilní čilá rybka, kterou není těžké ulovit při použití dostatečně jemného náčiní na plavanou nebo i muškařením. Záměrný lov druhu vzhledem k zákonné ochraně nelze doporučit, ale místy, zejména na moravských řekách, ouklejky celkem běžně zabírají i při lovu jiných druhů ryb.
Možný je i úlovek do čeřínku.
Odkazy
Články
K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.
Další odkazy
Žádný další odkaz.
Na této straně usilovně pracujeme a během ledna/února 2010 bude dokončena a naleznete zde vše, co se daného druhu týká jak na CHYTEJ.cz, tak i na internetu, včetně videí, fotografií apod!. tým CHYTEJ.cz